HC Plzeň 1929
Odbor ledního hokeje vznikl při Viktorii Plzeň v roce 1929 a právě tento moment se považuje za počátek dnešního klubu. Stadión s umělou ledovou plochou byl otevřen v roce 1950 a již o rok později hostil prvoligová utkání. Tým se v soutěži rychle pevně zabydlel a mohl nastoupit cestu vzhůru. Stoupání pod vrchol tabulky ale předcházely i nemilé momenty, mezi nimiž smutně vyniklo odložené utkání s Českými Budějovicemi z ledna 1955. Ledová plocha byla totiž z důvodů zanedbané údržby v době předpokládaného začátku utkání pod vodou, což bylo i tehdy na prvoligové úrovni něco ostudného.
K úplnému vrcholu se začala Plzeň přibližovat po spojení všech týmů první ligy do jediné skupiny. V roce 1957 tak přišlo první 3. místo. Útok Šašek – Vinš – Václav si navíc odjel na mistrovství světa do Moskvy pro bronzové medaile. Ovšem na nejvíce mezinárodních podniků se z této generace podíval Stanislav Sventek. Plzeňský tým přímo navázal na první úspěch dokonce dvěma 2. místy za sebou. První polovina 60. let však znamenala postupný ústup a po třech sezónách, kdy mužstvo končilo těsně nad sestupovými pozicemi, přišel pád o soutěž níže v roce 1966.
Návrat do první ligy trval tři roky a toto období bylo využito na zastřešení zimního stadiónu, které bylo dokončeno v roce 1969. Po dvou sezónách ale přišel opět na jeden rok sestup. Zajímavé nicméně bylo, že obránce Vladimír Bednář si pro zlatou medaili z mistrovství světa v Praze 1972 přijel po sezóně, kterou strávil ve 2. lize a zúčastnil se předtím i zimních olympijských her v Sapporu. Tým Plzně se po roční absenci vrátil do ligy, ale do první poloviny tabulky v konečném účtování nakouknul jen jedinkrát v roce 1976. Na zimních olympijských hrách tehdy reprezentoval útočník Bohuslav Ebermann. Na Canada cup ho z Plzně v obraně doprovázel Milan Kajkl, který si navíc vychutnal i titul mistra světa z Katovic. Oba hráči pak společně oslavovali titul mistrů světa o rok později ve Vídni. Ebermann se na něm výrazným způsobem podílel díky vítěznému gólu v utkání se Švédskem. Plzeň ovšem v roce 1978 opět opustila prvoligovou soutěž. V konečné tabulce měla stejný počet bodů jako Trenčín, se kterým měla navíc vyrovnanou vzájemnou bilanci. O sestupujícím rozhodovalo dodatečné utkání na neutrálním ledě v Brně. Po výsledku 1:1 sestupující tým určil až 17. samostatný nájezd, který neproměnil plzeňský Schejbal.